Publikace

Jiřině Bohdalové už bylo popsáno nespočet listů papíru, ale knížka, kterou právě držíte v ruce je výjimečná. Kromě výběru ze známých a hlavně polozapomenutých filmů i televizních seriálů, ve kterých Jiřina Bohdalová účinkovala, přináší rozhovor s touto slavnou herečkou a zejména pak vzpomínky padesáti čtyř osobností uměleckého světa, jako je Květa Fialová, Jaromír Hanzlík, Juraj Herz, Dušan Klein, Naďa Konvalinková, Jiří Lábus, Lubomír Lipský, Hana Maciuchová, Petr Nárožný, Viktor Preiss, Josef Somr, Václav Vorlíček a další. Dozvíte se, kdy se s ní poprvé setkali, co si o ní myslí nejen jako o herečce, ale jako o člověku a v neposlední řadě poodhalí i tajemný zdroj její výjimečnosti a neutuchající energie, díky níž všem divákům už bezmála padesát let přináší radost.

Nakladatelství: MOTTO, 2016

Karol Plicka (1894 - 1987) byl etnograf, folklorista, sběratel lidových písní, fotograf, scenárista, režisér a kameraman. Vydáváme monografii, která podrobně mapuje život a tvorbu této téměř zapomenuté osobnosti československé fotografie. Připomíná jeho nejznámější fotografie, filmy i sebrané písně a poodhalí i jeho soukromí. Obsahuje bohatý obrazový materiál a oživuje Slovensko takové, jaké ho na fotografiích a filmech před desetiletími zachytil Karol Plicka.
Autorem knihy je spisovatel a teoretik fotografie Marian Pauer. Profesora Plicku poznal osobně a právě tato zkušenost dodává knize kouzlo. V knize najdete bohatý obrazový materiál – fotografie Karola Plicky, záběry z jeho filmů, ale i fotografie umělce při práci, faksimile dobové korespondence, rukopisy notových zápisů, vzpomínky jeho blízkých či fotografie z rodinného alba.

Nakladatel: Slovart, 2016

Ondřej Sekora, nezaměnitelný spisovatel a ilustrátor knih pro děti i dospělé, jeden ze zakladatelů českého komiksu, byl nucen na základě nacistických zákonů nastoupit na konci války do pracovního tábora v Německu. Později se k této neblahé epizodě svého života nerad vracel, ale za pobytu v pracovních lágrech v letech 1944 a 1945 si psal deník slovem i obrazem. Vzniklo tak jedinečné svědectví z méně známých pracovních táborů v Klein Steinu a Osterode, jedinečné právě v propojení Sekorových satirických kreseb s věcnými záznamy života v táboře, který si autor zpestřoval humornými poznámkami a glosami.
Právě oba deníky, které vycházejí knižně poprvé, jsou klíčem k Sekorově poválečnému levicovému postoji, k jeho snaze distancovat se od své prvorepublikové minulosti i k jeho rostoucímu odporu k jakémukoli násilí. Civilnost a všednost Sekorových záznamů je někdy téměř šokující, někdy úsměvná (Jeden kolega, když se kritizovaly větrné latríny, se zanícením se rozpovídal: „Páni, až bude po válce, tak si vezmu asi pět cigaret, půjdu doma na záchod, a budu tam sedět celou hodinu!“), a mezi řádky tak i po mnoha letech vysvítá Sekorův chlapský a nepateticky odvážný postoj.

Nakladatelství: PLUS, 2016

Tomáš Baťa byl nesporně nejvýznamnějším československým podnikatelem, jemuž se povedlo oslovit svým zbožím – ale i svými lidmi – úspěšně celý svět. Víme ale něco o jeho ženě Marii Baťové? O sedmnáct let mladší Marie, vídeňská Češka z rodiny c. a k. dvorního bibliotekáře s nejlepšími školami by si – přesazena do napůl ještě valašské vesnice, napůl už industriálního Zlína – měla spíš zoufat. Namísto toho se tam stala úžasnou osobností vyvažující racionalitu svého muže a zvládající diplomaticky i ty nejožehavější problémy.
Nebylo jí ještě čtyřicet, když Tomáš havaroval s letadlem a ona zůstala sama. A brzy čelila další výzvě – musela se na začátku války vrátit do protektorátu, aby jí nacisté nezabavili celý majetek. Přestože se de facto stala rukojmím nacistů, dokázala pomáhat rodinám popravených a zatčených odbojářů.
Byla to dáma, která dokonce pomáhala financovat Slovenské národní povstání. – Že jste o tom v životě neslyšeli? – Není divu, předchozí režim měl na jméno Baťa spadeno. Tím spíše, že i všude jinde na světě zůstalo symbolem úspěchu. I na tom měla svůj podíl.

Nakladatel: Omega, 2016

Hod oštěpem je zlatou českou disciplínou. Jsme v ní světovou velmocí a držíme oba světové rekordy. Teď se českému oštěpu konečně dostává důstojné knižní monografie.
Sportovní i životní příběhy našich nejvýznamnějších oštěpařek a oštěpařů: Dany Zátopkové, Jana Železného, Barbory Špotákové a Jiřího Veselého. Světová i česká historie hodu oštěpem, zajímavosti o výrobě oštěpů a o technice hodu.
Přehledné tabulky oštěpařů a oštěpařských výkonů v rozsahu dosud nepublikovaném. Medailonky nejvýznamnějších osobností českého i světového oštěpu. Unikátní fotografické přílohy.

Nakladatel: Práh, 2016

Knižní rozhovor, který vznikl po sérii pravidelných setkání u ranní kávy s věhlasným profesorem Josefem Kouteckým, zakladatelem české dětské onkologie. Život tohoto moudrého muže mnohonásobně překračuje dimenze jednoho oboru, a tak autorka rozdělila rozhovor celkem do osmi pasáží, jež představují jednotlivé životní lásky profesora Kouteckého. Je to medicína, fauna, hudba, čeština, Praha, starožitnosti, víra, a v neposlední řadě jeho milovaná žena Jitka, která mu loni zemřela. Josef Koutecký, ačkoliv je mu dnes již pětaosmdesát let, zůstává fascinujícím vypravěčem, kterého není třeba podrobovat palbě otázek, ale kterému se vyplatí empaticky a trpělivě naslouchat.

Nakladatel: Vyšehrad, 2016

Když Robert M. Gates obdržel telefonát z Bílého domu, měl za to, že už svět washingtonské vrcholné politiky jednou provždy opustil: poté, co pracoval více než čtvrtstoletí pro šest prezidentů nejprve v CIA a pak i v Národní bezpečnostní radě, našel konečně klid a spokojenost coby prezident texaské A&M University. Když byl však vyzván, aby pomohl národu sužovanému dvěma válkami i vojákům vzdorujícím nepřátelům na bitevním poli, jeho odpověď se řídila tím, co v dané chvíli pokládal za svou povinnost.
Ve svých pamětech se Gates detailně zabývá peripetiemi amerického vojenského působení v Iráku a Afghánistánu, během něhož dohlížel na kontroverzní posilování americké vojenské přítomnosti v obou zemích. Obšírně komentuje rovněž dění v Sýrii, Íránu, Izraeli či v Severní Koreji a seznamuje čtenáře s podrobnostmi zákulisních jednání s Georgem
W. Bushem, Dickem Cheneym, Condoleezzou Riceovou, Barackem Obamou a dalšími osobnostmi světové politiky.

Nakladatel: Host, 2016

Karol Plicka (1894 - 1987) byl etnograf, folklorista, sběratel lidových písní, fotograf, scenárista, režisér a kameraman. Vydáváme monografii, která podrobně mapuje život a tvorbu této téměř zapomenuté osobnosti československé fotografie. Připomíná jeho nejznámější fotografie, filmy i sebrané písně a poodhalí i jeho soukromí. Obsahuje bohatý obrazový materiál a oživuje Slovensko takové, jaké ho na fotografiích a filmech před desetiletími zachytil Karol Plicka.

Autorem knihy je spisovatel a teoretik fotografie Marian Pauer. Profesora Plicku poznal osobně a právě tato zkušenost dodává knize kouzlo. V knize najdete bohatý obrazový materiál – fotografie Karola Plicky, záběry z jeho filmů, ale i fotografie umělce při práci, faksimile dobové korespondence, rukopisy notových zápisů, vzpomínky jeho blízkých či fotografie z rodinného alba.

Nakladatel: Slovart, 2016

už sám název napovídá, kniha se vrací k osudům třinácti známých osobností, které se v cyklu 13. komnata již kdysi objevily, ale prošly či právě procházejí dalšími zlomovými momenty svého života, jakousi 14. komnatou. Nejde však o pouhý přepis speciální série televizních „Komnat“, nýbrž o zpracování životních příběhů na základě autentických rozhovorů. Jedenáct příběhů a rozhovorů pořídila novinářka a scenáristka Blanka Kubíková, po jednom přispěly novinářka a scenáristka Jana Ciglerová a scenáristka a režisérka Yvonne Vavrová. Stejně jako pořad 13. komnata, i tato kniha vznikla pod vedením autorky projektu Ivety Toušlové a původní dramaturgyně pořadu Aleny Müllerové.
Svou 14. komnatu znovu „odemkli“ Tereza Pergnerová, Michal Viewegh, Kamila Magálová, Naďa Urbánková, Veronika Žilková, Radek Jaroš, Věra Martinová, Boris Hybner, Vendula Svobodová, Wabi Daněk, Chantal Poullain, Václav Neckář a Heda Čechová.

Nakladatel: Edice České televize, 2016

Vítejte ve světě vědy a otázek současné společnosti. Ptáme se významných vědců a osobností naší civilizace. Vítejte v Hyde Parku Civilizace. Stejně jako oni, i my hledáme odpovědi. Pořad a kniha pro ty, co ví, že chtějí vědět. Nositelé Nobelovy ceny, lidé, kteří mění svět. V této knize rozhovorů s hosty Hyde Parku Civilizace se dozvíte, co patnáct z nich dokázalo, s čím si museli poradit, jak zvládli vyhrocené situace i jaké jsou jejich osobní příběhy. Při čtení se dostanete od medicíny, přes architekturu, fyziku, cesty do vesmíru až do světa filmu, fotografie a sportu.

Nakladatel: Edice České televize, 2016

Kniha k připravovanému historickému seriálu České televize o Heinrichu Mattonim, zakladateli světově proslulé stáčírny minerálních vod.
Heinrich Mattoni dokázal ve své době nepředstavitelné – díky až pošetilé touze po úspěchu, vášnivé dravosti a geniálnímu, byť spíše intuitivnímu obchodnímu duchu to dotáhl z malého chudého úředníka na velkopodnikatele, jehož jméno dodnes vyslovuje přinejmenším polovina Evropy.
Kniha ovšem není popisem podnikání v druhé polovině 19. století. Není ani biografií raného kapitalisty a charismatického bouřliváka v jedné osobě, i když obsahuje reálné prvky ze života skutečných postav. Je to sága o dramatických rodinných zvratech v dramatické době soumraku rakousko-uherské říše a nástupu nového řádu. Je to legenda o vnitřní síle a až bezbřehé odvaze, ale také o náhodě a štěstí, a zejména o vztazích, v nichž často platí, že od lásky může být jen krůček k nenávisti.

Nakladatel: Edice České televize, 2016

Alžběta II. čte tajné zprávy výzvědných služeb a jako jediná na této planetě se jimi zabývá už od dob Stalina. Vždycky když před Buckinghamským palácem zastaví vůz s novým premiérem, dotyčnému se nervozitou zrychlí dech. Nejde políbit ruce vetché prababičce. Jde se uctivě poklonit panovnici, která ho jedinou otázkou může zredukovat na politického zelenáče.
Alžběta do svých deseti let snila o tom, že se provdá za farmáře a bude žít obklopená koňmi, krávami a psy. Zhroutil se jí svět, když se její plachý otec nečekaně stal králem a rodina musela do Buckinghamskeho paláce. „Bylo to jako bivakovat ve starém muzeu plném myší...“ Otci, s kterým do té doby skákala panáka, se musela začít klanět a i v zahradě mít naražený klobouk a chovat se způsobně. Alžběta v jednadvaceti přesvědčila nejhezčího oficíra v britském impériu, aby se do zlaté klece nechal zavřít s ní a společně zmodernizovali monarchii tak, že zůstala institucí, na kterou jsou všichni Britové pyšní.
Alžběta odmítla být loutkou nebo filmovou hvězdou, tvrdě ve svém úřadu pracovala. Matka čtyř dětí si vysloužila v historii místo poslední skutečné a globálně uctívané královny.

Nakladatel: Mladá fronta, 2016

Knižní memoáry rozhlasového režiséra Karla Weinlicha. Autorka Lucie Weissová, Weinlichova dlouholetá kolegyně, nic nezamlčuje ani nesoudí. Prostě jen zaznamenala běh života zajímavého člověka, rozhlasového tvůrce, na jehož pohádkách vyrostlo několik generací českých dětí.
Chronologicky uspořádané vzpomínky od dětství, které strávil u svého dědečka, protože otec byl neznámý a maminka žila daleko, živelné dospívání, studia, k jejichž dokončení mu napomohlo otevření rozhlasové specializace… a hlavně tvůrčí práce v rádiu a ženy, to je hlavní náplní pozoruhodné knihy o Karlu Weinlichovi.

Nakladatel: Radioservis, 2016

Herečka Zdenka Procházková zářila na pražských divadelních scénách v 50. a 60. letech 20. století. Počátky její umělecké kariéry výrazně ovlivnil Karel Höger, který byl sedmnáct let jejím manželem. Hráli společně v mnoha filmech a na jevišti měli velké úspěchy s konverzační hrou Drahý lhář. Po roce 1968 už pro Zdenku Procházkovou role na českém jevišti nebyly, ale nezájem Prahy jí vynahradila Vídeň, kde byla velmi populární.
V knížce vzpomíná na svůj bohatý život, na svého manžela a herecké kolegy, na role, které ztvárnila doma i v cizině.
V současnosti sklízí Zdenka Procházková úspěch ve filmu Lída Baarová jako představitelka Lídy Baarové, která na sklonku života vypráví mladé studentce svůj životní příběh.
Kniha vychází k životnímu jubileu herečky.

Nakladatel: Brána, 2016

Povídání Michala Pavlíčka o životě, hudbě, divadle, muzikálech, filmech i seriálech, radostech i bolestech, o politice a životě veřejném, o žití ve městě i na vesnici, o ženách, mužích, dětech i vnoučatech, o zdraví i nepohodě, o zpěvácích a zpěvačkách, o radostech, smutku, naději i beznaději, o lásce a nenávisti, o tom, co bylo, je a bude….

Nakladatel: NLN, Pavlíček Michal, 2016

Lina Loos byla první manželkou Adolfa Loose, družkou Egona Friedella a Franze Theodora Csokora a blízkou přítelkyní Petera Altenberga. Pro všechny byla ale zároveň břitkým kritikem a bystrým pozorovatelem. Lina Loos, spisovatelka, herečka a kabaretní umělkyně, je velmi často a nezaslouženě zmiňována pouze v souvislosti s těmito a dalšími významnými muži.
Neprávem, jak ukazuje tato kniha. Jedná se totiž o nezastřený a vášnivý pohled na Vídeň první poloviny 20. století, elegantní, chytrý a vtipný.

Nakladatel: Pragma, 2016

Ivan Havel chodil za svým bratrem Václavem o dva kroky pozadu, sourozenci Jana Zajíce měli zakázáno na vysoké škole vynikat, Helena Landovská se kvůli bratrovi Pavlovi stala tajnou bytnou disentu a Hana Hnátová posílala bratrovi Arnoštu Lustigovi do emigrace jeden pár polobotek ve dvou balíčcích. Zdenu Mašínovou vláčeli po útěku jejích bratrů k výslechům po schodech se zavázanýma očima, nadějnou tenistku Janu Navrátilovou vyhnali kvůli emigraci sestry trénovat na parkety v tělocvičně a hudebník Ďula Banga taktak unikl nakládačce, když se jeho bratr Gipsy.cz nezdál Romům dost romský. Na většinu zpovídaných žen nasadila StB své svůdce.
Novinářka Alice Horáčková se do podrobna vyptávala osmi sourozenců sedmi výjimečných lidí na to, jaké to je, žít svůj život ve vedlejší úloze. Zjistila, že to je často těžší než vystupovat v hlavní roli. Nikdo z jejích zpovídaných si svůj úděl nezvolil, ale všichni v něm skvěle obstáli. A kromě toho mají na své slavné sourozence úplně jiný pohled než jejich obecenstvo.

Nakladatelství Argo, 2016

Vzpomínky malířky a ilustrátorky Aleny Ladové na jejího otce Josefa Ladu, jedinečného malíře a ilustrátora, vychází v novém vydání po více než šestnácti letech. Memoárová kniha je doprovázena řadou dopisů Josefa Lady s přáteli, Jiřím Mahenem, Jaroslavem Haškem ad., ilustracemi Aleny Ladové a jejího tatínka Josefa Lady a také mnoha fotografiemi z rodinného archivu.

Nakladatel: Knižní klub, 2016

Jaký doopravdy byl Karel IV., jehož při pohřební řeči Vojtěch Raňkův z Ježova nazval Otcem vlasti? Byl to jen řečnický obrat vypůjčený od římských rétorů, nebo nejvzdělanější Čech své doby myslel tuto charakteristiku vážně? S Karlovou osobou se pojí mnohé legendy, které ho vynášejí na post nejpopulárnějšího Čecha dějin. Tato kniha ho chce v roce, kdy si připomínáme 700. výročí Karlova narození, představit v co nejstřízlivějším světle. Nehodlá jeho památku ani oslavovat dalšími vavříny, ani ho pouze hanět. Ostatně ke své slávě sám v mnoha ohledech přispěl, když vědomě, zcela ve stylu moderních politiků dbal o svůj mediální obraz. V tom sice předběhl dobu, ale jinak byl synem středověku se vším všudy, jak vás přesvědčí životopisná kniha zkušeného autora literatury faktu a historických románů Jana Bauera.

Nakladatel: Brána, 2016

Pátý svazek představuje následující osobnosti: Emila Kolbena (1862–1943), vynálezce, elektrotechnika i podnikatele, o kterém hovoří historik Miloš Hořejš. Jiří Bičák, specialista na teorii relativity, v dokumentu připomenul místa působení Alberta Einsteina při jeho pobytu v Praze v letech 1911–12. Kapitola představuje jeho blízkého pražského kolegu, matematika Georga A. Picka (1859–1942), s nímž Einstein diskutoval o matematizaci obecné teorie relativity. S Bohumilem Němcem (1873–1966) se přesuneme do oblasti biologie a botaniky. O tomto význačném rostlinném fyziologovi, který byl rovněž politikem a kandidátem na prezidenta, hovoří jeho vnuk Ivan Šmíd, historik biologie Jan Janko, Němcův přítel a lékař Josef Koutecký a Němcův žák Jan Krekule (nar.1931)

vydání: Pavel Mervart - 2016