Vaše příběhy

Máte zkušenost, ať už pozitivní či negativní, týkající se péče o staršího dlouhodobě nemocného člověka, nebo s problémem související se stářím? Napište svůj příběh o vlastních zkušenostech. Nevíme-li o nich, těžko lze něco v zdravotně sociální oblasti měnit. Lze vložit i foto. V případě, že obsah nebude souviset se zadáním, včetně různých dotazníkových akcí studentů, budou mazány. Do příběhů, případným doporučením autoři webu nezasahují, jedná se vždy o vlastní zkušenost pečujícího. Napsaný příběh než vložíte, si přečtěte, překlepy totiž mohou vést k nesrozumitelnosti  a pak i hodnotný příběh lze těžko uveřejnit.


Příspěvek na péči - nedejte se!

14.1.08 | F. V.
Pro invalidní maminku, která je odkázána na invalidní vozík, jsem zažádal o zvýšení příspěvku na péči. Místo zvýšení příspěvku však pošta překvapivě doručila Rozhodnutí o odejmutí příspěvku! I podepsaná vedoucí sociálního odboru MÚ souhlasila s tím, že rozhodnutí je naprosto nesmyslné. Nicméně pouze doporučila, abychom se odvolali, a dále se již neangažovala.

Zakoupil jsem tedy literaturu a začal studovat Správní řád (zákon č.500/2004 Sb), podle kterého se úřední řízení řídí. Velice jsme si libovali, jak široká práva má účastník řízení. Může nahlížet do spisu, dělat si kopie, fotografovat si spis, k čemukoliv ve spise se vyjádřit, navrhovat svoje důkazy, předkládat svoje znalecké posudky. Může jmenovat svého zástupce, který má rovněž všechna uvedená práva atd. atd.

Zákon č.108/2006 Sb. o Sociálních službách, podle kterého jsou přiznávány příspěvky na péči, je také formulován velmi jasně. Vymezuje 4 stupně závislosti podle schopnosti postiženého provádět jasně definované úkony. Např. chůze do schodů, mytí, čištění zubů, oblékání atd. Takže již žádné laikovi nepochopitelné čarování s procenty bezmocnosti v posudcích lékařů. Každý postižený přece nejlépe ví, jakých úkonů je či není schopen. Tak v čem by mohl být problém?

Jenomže chyba lávky! Vystřízlivění nastoupilo v podobě § 25 zákona o Sociálních službách, který stanovuje, že obecní úřad vede řízení o přiznání příspěvku, schraňuje k tomu podklady, ale "stupeň závislosti osoby" stanovuje Úřad práce. Sociální odbor obecního úřadu provede "sociální šetření" u žadatele a výsledek zašle Úřadu práce. Úřad práce si vyžádá podklady od ošetřujících lékařů a rozhodne o "stupni závislosti" žadatele. Svoje rozhodnutí potom zašle zpět obecnímu úřadu. Důležité je, že svoje rozhodnutí o výsledku posouzení nezasílá "Rozhodnutím", ale pouze "Stanoviskem"

Kdyby Úřad práce totiž rozhodoval "Rozhodnutím", pak by se žadatel stal automaticky "dotčeným účastníkem" a měl by prakticky stejná práva v řízení u Úřadu práce, jaké má v řízení o téže věci u obecního úřadu. Úřad práce však zasílá své rozhodnutí pouze svým "Závazným stanoviskem". Žadatel pak není "účastníkem" a nemá žádná práva, co se týče průběhu a rozhodování Úřadu práce. Nemůže tedy do spisu nahlížet, prostudovat podklady, na základě kterých posudkový lékař rozhodl - prostě NIC! Pouze je seznámen s výsledkem.

A teď příjde ta třešnička na dortu. Obecní úřad musí toto stanovisko úřadu práce respektovat, zastavit jakékoliv další shromažďování důkazů a rozhodnout v souladu se stanoviskem úřadu práce !!!! (§ 149 Správního řádu). Že vás sociální pracovník zná a ví, že bez vozíčku se ani nepohnete? Že vám odebírá příspěvek posudkový lékař, který vás nikdy neviděl? Sorry - takový je zákon, odvolejte se!

Na první pohled vše tedy vypadá tak, že o příspěvku pro vás rozhoduje obecní úřad. Velký omyl! Ten je jen takovým otloukánkem, který jen přepíše na jiný papír a podepíše to, co rozhodl neznámý ouřada, který vás ani neviděl - posudkový lékař na úřadu práce.

Sociální odbor obecního úřadu je sice povinen provést u žadatele "sociální šetření" a výsledek předat posudkovém lékaři ÚP. (V případě mé maminky jí doporučili přiznání III. stupně). Posudkový lékař ÚP však k sociálnímu šetření prostě bez jakéhokoliv zdůvodnění nepřihlédl a basta! Vždyť Zákon č.108/2006 Sb. přeci říká, že úřad práce sdělí výsledek obecnímu úřadu (o zdůvodňování ani slovo).

Proč by zdůvodňoval, že zcela odebere příspěvek postiženému člověku, pro kterého sociální pracovník, který ho zná, navrhl III. stupeň. Kdo má úřad - má přeci i rozum - to přeci platí již od Rakousko-Uherska. Takže posudkový lékař se s tím příliš nemazal a pouze uvedl, kterých úkonů maminka, (kterou nikdy neviděl) podle něj není schopna, kterých je schopna a příspěvek ji odebral. Jen se divím, že se při svých jasnovidných schopnostech neživí něčím lukrativnějším, jako např. výhrami v loterii.

Celý příběh má relativně dobrý konec, neboť rozhodnutí bylo naprosto nesmyslné, a podařilo se je v odvolacím řízení zvrátit. Jen si neumím představit situaci postižených, kteří se stanou obětí podobně zmetkové práce posudkového "lékaře", a bohužel nemají nikoho, kdo by s nimi rázně odvolací řízení absolvoval.

Z mých zkušeností proto několik rad:


• Nevzdávejte to! Vy nejlépe víte, jaký je váš zdravotní stav, a když jste přesvědčeni, že na příspěvek máte nárok, nevzdávejte to a bojujte o něj! Domovy důchodců jsou plné zdravých seniorů, kteří na příspěvek nemají nárok, a přesto do nich stát v přechodovém období sype finance.
• Nejde jen o částku příspěvku. Pokud vám bude přiznán příspěvek II. až IV. stupně, má to další důležité důsledky pro osobu, která o vás pečuje:
1) osoba, která o vás pečuje a proto nepracuje, má nárok na to, aby za ni zdravotní pojištění (přes 1000 Kč měsíčně) platil stát a doba péče se ji započítávala do odpracované doby pro důchodové účely. Musí s vámi však žít ve společné domácnosti nebo to musí být "osoba blízká" Za osobou blízkou se přitom považují: manželé, příbuzní v řadě přímé, děti i osvojené, sourozenci, zeť, snacha a manžel rodiče, a to kteréhokoli z manželů.
2) pokud tato osoba pracuje na živnostenský list, je její výdělečná činnost považována za činnost "vedlejší", což pro ni má příznivé dopady při placení daní a pojištění.
3) pokud osobou, která o vás pečuje, je vaše ovdovělá dcera, snacha nebo syn či zeť, mají nárok na vyplácení vdovského důchodu, přestože podle věku na něj nemají ještě nárok.
4) Pokud se pečující osoba rozhodne opustit práci, aby o vás mohla pečovat, má nárok po stanovenou dobu pobírat příspěvek v nezaměstnanosti a není povinna přijmout žádné nabízené zaměstnání. Nejnovější zkušenost: Pracovnice Úřadu práce mě zvýšeným hlasem přesvědčovala, že co si to vymýšlím, že nic takového není pravda. Přitom tuto informaci najdete již v Základním poučení uchazeče o zaměstnání, tj. základním informačním letáku téhož ÚP viz http://formulare.mpsv.cz/okprace/cs/form/PUchZ070601890.pdf. Nedejte se!
• Jste povinni strpět sociální šetření ve vašem bytě. K jeho výsledkům však posudkový lékař přihlédne, jen pokud bude chtít. Tzn. příznivý výsledek vám nemusí pomoci, ale nepříznivý vás může poškodit.
• Odvolání musíte podat do 15 dní od doručení rozhodnutí o přiznání nebo nepřiznání příspěvku na péči.
• Jako důvod odvolání stačí uvést, že nesouhlasíte s vyhodnocením vašeho zdravotního stavu a posouzením úkonů, které nejste schopni provádět.
• Projděte si pečlivě jednotlivé úkony podle zákona a prováděcí vyhlášky a poznamenejte si jmenovitě, kterých nejste schopni. Přitom se posuzuje, "zda je osoba schopna dlouhodobě, samostatně, spolehlivě a opakovaně rozpoznat potřebu úkonu, úkon fyzicky provádět obvyklým způsobem a kontrolovat správnost provádění úkonu". Takže pokud osoba není schopna úkon zvládnout dlohodobě, samostatně, spolehlivě a opakovaně, úkon se počítá, jako že jej nezvládne. Takže když se někdy dokážete z hrníčku sami napít, jindy ale ne, tak úkon "podávání a porcování stravy"podle zákona nezvládáte.
• Dále se stanoví , že pokud je osoba schopna zvládnout některý z úkonů uvedených v zákoně v odstavcích jen částečně, považuje se takový úkon pro účely hodnocení za úkon, který není schopna zvládnout. To zn. že pokud jste např. se schopni zout, ale nikoliv obout, považuje se celý souhrnný úkon oblékání, svlékání, obouvání, zouvání za nezvládaný.
• Dále je stanoveno, že "se přihlíží k provedení úkonu s použitím kompenzační pomůcky jen v případech stanovených ve vyhlášce" u jednotlivých úkonů. Kompenzační pomůckou je pomůcka, bez které nejste schopni úkon provést. Tzn. že pokud se dokážete vykoupat jen za pomoci vanového zvedáku - nezvládáte celý úkon koupání nebo sprchování.
• Požádejte o sepsání odvolání sociální odbor MÚ. Jsou povinni Vám pomoci. Trvejte na tom, aby v odvolání byly uvedeny jmenovitě všechny úkony, kterých nejste podle vás schopni. Přiložte lékařské zprávy prokazující váš skutečný zdravotní stav.
• Podle změny zákona od 1.1. 2008 nemá odvolání odkladný účinek! To např. znamená. že pokud vám příspěvek odeberou nebo sníží, stane se změna účinnou ihned. Pokud však v odvolání budete úspěšní, bude vám nevyplacená částka doplacena zpětně.
• Pokud jste odvolání zmeškali, není nic ztraceno. Zažádejte si o příspěvek znovu. Aby nebylo tak snadné vyřídit vaši žádost zamítnutím, nezapomeňte uvést, že se váš zdravotní stav v mezidobí zhoršil (komu se zlepšuje - ne?). Uveďte v žádosti jmenovitě úkony, kterých nejste schopni. Vyřizování žádosti trvá měsíce. Pokud však budete úspěšní, příspěvek vám bude vyplacen zpětně od měsíce podání žádosti.
• Přeji Vám mnoho zdaru! Nedejte se!

P.S. Seznam úkonů naleznete v Příloze č. 1 vyhlášky 505/2006 Sb. provedení zákona o sociálních službách např. na : www.mvcr.cz/sbirka/2006/sb164-06.pdf

Reagovat na tento příspěvek

 

20.1.08 | Tomáš
Díky!!! Váš příspěvek je perfektní. Právě se chystám formulovat odvolání proti negativnímu rozhodnutí pro naší babičku. Rozhodl jsem se nejdříve googlovat v internetu. Moc se tam toho nenajde. Pak jsem narazil na Váš výborný příspěvek. Měl bych ještě jednu otázku: Neexistuje skutečně žádná možnost se bránit proti "zvůli" posudkového lékaře na Uřadu práce? Můj e-mail: tobun@gmx.eu.

21.1.08 | Renata
Díky moc, takových příspěvků je nám za potřebí!!! Je opravdu zarážející, jak se s nám ( o nás ) jedná. Opravdu nechápu změnu sistému posuzování PNP. Proč to nemohlo zůstat posudkáři, který posuzoval invalidní důchod a ostatní záležitosti. Měl přehled, pravidelně se s pacientem setkával při přeskoumávání zdr.stavu. Připadá mi opravdu velmi nelidské, že o nás rozhodují lidé, kteří nás ani nevidí, nic o nás neví a nedají ani na "dobrozdání" (šetření)soc.pracovnic, nač to potom dělají? Vím, že stát musí šetřit, ale takto? Ještě jednou dík za ukázání cesty, jak čelit molochu neviditelných posuzujících "lékařů" Zdraví Renata

Díky, že jste si dal tu práci a své zkušenosti předal. Právě jsem začala hledat nějaké informace, vytiskla jsem si ten seznam úkonů, je jich spousta a u některých si taky nedokážu odpovědět.Onemocněla mi maminka (87) a občas jí už dříve vynechávala krátkodobá paměť a nyní je to náhle zoufalé,jak se říká, ani neví, která bije, jen se usmívá,atd.Budu s ní celodenně doma. Ale nevím, jak si moje maminka má podat žádost (tak asi to vyplním a pošlu), ale copak by byla schopná se odvolávat a bude někdo jednat se mnou? A ještě se chci zeptat,můžete trochu přiblížit, jak probíhá to sociální šetření? Moc děkuji, pokud si uděláte čas a odepíšete mi. Zdraví Vás Eva Tomášková

11.4.08 | Bela
Jste opravdu schopný a vytrvalý syn,svým článkem jste určitě pomohl mnoha pečujícím,kterým chybí odvaha bojovat za práva, vyplývající ze zákona pro své blízké.S našimi spoluobčany Romy si určitě nikdo z úředníků těchto institucí,nedovolí nikdo polemizovat o jejich nárocích.Jen slušní a poctiví lidé mají problémy.

6.5.08 | Dana
Jsem moc ráda, že existují lidé, kteří se nedají. Pracuji v oboru a k tomu studuji vysokou školu. Tématem mé bakalářské práce je právě problematika pečujících osob ve světle nového zákona. Budu moc ráda, pokud najdu na těchto stránkách podněty promoji práci. Chtěla bych svoji práci zčásti postavit na názorech pečujících osob. Protože výzkum je příliš drahý, zkusila bych zadat nějaké otázky sem na internet a budu ráda, jestli mi pečující osoby odpoví. Problematikou pečujících se kromě ochránce práv v tomto státě nikdo nezabývá. Politická špička pouze tvrdí, jak jí na osobách, které na sebe berou břímě celodenní a roky trvající péče záleží, ale na druhou stranu s nimi jedná hůř než s osobami dlouhodobě nezaměstnanými, živícími se kromě peněz prací na černo a krádežemi. Všechny moc zdravím a držím pěsti v boji s úředním molochem.

7.7.08 | Karin
Dobrý den,všechny zdravím a chci se podělit o můj příběh,již 6 let pečuji o mou nemohoucí babičku a v březnu tohoto roku jsem podala žádost o posouzení stupně závislosti,jelikož zdravotní stav mé babičky se zhoršil,má stupen 3,už není schopna se ani sama najíst,obléknout atd.,zkrátka se o ni starám 24 hodin denně.Posudkový doktor babičku vůbec neviděl a rozhodl,tak že zamítl žádost a nechal příspěvek v původní výši.Nechápu jak může posuzovat někoho,když ho ani nevidí a vychází z podkladů ošetřujícího lékaře.Zdá se mi to nespravedlivé vůči nám ,pečujícím,kteří státu ušetří spoustu peněz a ani si toho neváží,já už nemám sílu bojovat s úředníky,protože už jsem vyčerpaná z péče o mou babičku,je mi 29 let nad rozhodnutím úředníků mi zůstává rozum stát.Jestli by mi někdo dokázal poradit tak se ¨mi ozvětě na email:karinac@email.cz,budu ráda za každou radu.Přeji všem pevné nervy.

22.10.14 | Petra
Srdečné díky, skoro nenacházím slov , nad tím jakou oporou a pomocí jste se stal díky tomu, že jste zveřejnil takovou spoustu informací , zkušeností a odkazů.... :)

24.10.14 | Lenka
Chci poděkovat za všechny,kterým jste tímto článkem dodal sílu k vyřizování .Ono totiž je opravdu nad rámec sil opatrovat sobě blízkého člověka ,kterému ubývají síly a vy mu nemůžete pomoci jinak, než že mu budete 24 hod. k dispozici.Na úřadech sedí lidé převážně zdraví a když občas posuzuji přístup ,tak asi ani jejich blízcí nemají žádný hendikep.Prostě nezbyde než se obrnit trpělivostí a informace hledat,ale věřte, že ten nemocný který má na vše právo ,na to síly nemá.Smekám před každým ,kdo z vlastní vůle v dnešní době pomáhá.

4.5.16 | KodymKa
I já chci velice poděkovat za Vaše slova. Dodala mi odvahu a chuť se "nedat". Mám od ledna v péči nemohoucí babi, která sama pouze dýchá a uznali ji stupeň 3. Mám k tomu 3 letého a ročního syna a co Vám budu povídat není to žádný med. Na rozhodnutí čekáme jako na smilování boží, abychom mohli s dětmi alespoň na nějaký výlet a mohli si dovolit nárazově zaplatit pečovatelku, která se zvládne o babi alespoň 1 odpoledne komplet postarat. Úředník ovšem usoudil, že naše babi minimálně 2 úkony zvládá samostatně. Nevím. Asi myslel dýchání a samovolné vyprazdňování do plen :-(

12.5.16 | Martina
Svůj dík příspěvku od F.V. připojuji i já.. Od ledna jsem pečovala o nevyléčitelně nemocnou maminku, domů z nemocnice přijela umírat již jako nechodící ale schopna posadit se na posteli, podat si připravené pití a jinak komunikovat, říct si o cokoliv, v době šetření sociální pracovnice jsme ještě byly schopny pohybovat se po bytě na vozíku. Sociální pracovnice se vyptávala maminky jestli si sama namaže chléb, když jí ho podám, jestli se napije sama, jestli ví co je za den, měsíc, jestli ví, co by si oblékla ven ( nebylo možno opouště byt, v domě nebyl výtah a pečovala jsem sama), jestli se umyje sama, když jí podám lavor...a jiné dotazy na 'tělo', pracovnici jsem informovala, že vstupujeme do péče domácího hospicu, pro sílící bolesti a celkově špatné vyhlídky (týdny, měsíce). A tak i bylo, po pár dnech už byla na silných opiátech, morfinových kapkách a nakonec na kontinuálním dávkovači, ochnula už na celou dolní polovinu těla, čili inkontinentní, neschopna se sama polohovat, dokonce neschopna si o polohu říct, byla zmatená vlivem silných léků ale dle zdrav.sestry nebyla vyloučena ani metastáza na mozku..a v dubnu mi maminka zemřela. A včera konečně přišlo vyrozumění, že byl přiznán III. stupeň, sociální pracovnice mi sdělila, že se jí to zdá adekvátní, že když byla na šetření, maminka komunikovala a orientovala se. Ve všech lékařských zprávách je těžká závislost IV. stupně na druhé osobě...právě se rozhoduji, mám-li se odvolat, cítím křivdu, chtěla bych ale nebylo mi to doporučeno sociálním pracovníkem hospicového zařízení, že prý hrozí, že bude st. závislosti ještě snížen, že se to stává. Teď mám velké dilema a k tomu se znovuotevřely smutné vzpomínky nad slovama z lékařských zpráv a tím vším, kde má vyčerpaný sám jeden člověk brát síly? ach jo.

3.5.17 |

8.12.17 | Dagmar
Opečovaní většinou nejsou reální. Má ležící tchýně (95) tvrdila kontrole, že jezdí na chatu a plave...

19.1.18 | Rostislav
Mám doma matku po několika CMP a je v I stupni závislosti . Má ochablou pravou stranu těla a chodí o FH po operaci kyčle.Žádal jsem zvýšení stupně závislosti ale byl mi zamítnut ,tak se zkusím odvolat ale moc tomu nevěřím . to posuzování je nějak divný . Celý život si platí zdravotní pojištení a pak nemá na nic nárok.

5.5.18 | Erika
Moc vam dekuji za vas prispevek na internetu to tak vystizne nikde není napsane .Mam dva syna s poruchou autistického spektra jsem na kluky sama .Děkuji

17.11.18 | Leona P.
Velice propracovaný materiál,který mi pomohl s příspěvkem na péči.V tomto státě má nárok na všechno jen jedna skupina obyvatelstva,která nic nedělá a jen sbírá příspěvky na všechno.Je to velice smutné...Děkuji za článek!

 
Život bez bariérFamily Point - místo pro rodinu

Obsah našich stránek je pouze doporučující povahy. Každý případ je třeba hodnotit individuálně, a proto nelze námi uveřejněné názory přejímat bez posouzení konkrétní situace. Vždy se poraďte s ošetřujícím lékařem.


partneři: