Poradna

Na vaše dotazy odpovídá MUDr. Tamara Tošnerová /psychiatr/. Tíží vás péče o vašeho staršího blízkého? Napiště, zeptejte se, případně i anonymně. Ne vždy je možno odpovědět konkrétní radou, většinou lze doporučit jen směr hledání. Ptáte se na problém týkající se péče o staršího dlouhodobě nemocného člověka, či na problém související se stářím? Pokud dotaz nesouvisí s problematikou stáří, obraťte se na jiné poradny, nenáleží sem a budou mazány.  Mazány budou rovněž pokusy o dotazníkové akce.


Kam jít s nemocnou maminkou

11.8.2019 | Marie

Dobrý den, jsem opatrovnictví své maminky. Je po CMP 10 let, opatrovnický list mám od roku 2013. Maminka je plně plegická, nemluvící, má zaveden PEG, je plně inkontinentí. O maminku je dobře postaráno, kombinuji svoji péči s as. službami a přes den je doma můj otec, její manžel. Je mu 80 let a myslím, že ho stav maminky psychicky velmi zmáhá, do toho začal poněkud více pít tvrdý alkohol. Utlumuje se tím, bohužel vzhledem k jeho chol. povaze se zhoršuje jeho chování. Nedochází k fyz.násilí, ale začínám si připadat jako služka, se kterou se mluví jako s kusem hadru. Maminka je na mě ale naprosto závislá a ji opustit nechci. Já sama mám svůj byt, k rodičům jsem se nastěhovala, protože stav maminky se zhoršil a otec by to prostě nezvládl. Před tím jsem dojížděla třikrát týdně. Zřejmě to byla chyba... Nyní nemám žádný svůj osobní život, byť mám přítele a svůj byt, z práce jezdím rovnou k rodičům a do svého bytu jezdím 1x týdne a jednou za 14 dnů na víkend... Mám ještě dva sourozence, ale ty se o nic nestarají. S otcem se nedá vyjít, je to zřejmě i našimi povahami, ale myslím, že by měl navštívit lékaře, aby mu napsal psychofarmaka, která by mu zvýšila hladinu serotoninu a zároveň utlumila jeho do určité míry panickou ataku, kdy jak říká nespí, protože stále přemýšlí co bude a jen co ráno otevře oči, tak se dozvím jaká je všechno hrůza, pak jak ho všechno bolí, pokud jej posílám k lékaři, tak se spustí řev, že on nikam nepůjde, že na to nemá čas a a´t si laskavě všímám svého... Atd, atd... Už to prostě nejde snášet a pokud se neudržím a dostaneme se do konfrontace je naprosto hysterický a svým způsobem mi vyhrožuje fyzicky a slovně mě sprostě napadá.
Bohužel jsem do toho nyní zjistila, že mamince se utvořil útvar na levém prsu, neprodleně jsem tedy navštívila mamoporadnu a obdržela resume - zatím nepotvrzené z biopsie, že jde o maligní útvar. Může to být jinak, ale obávám se nejhoršího. Vzhledem k tomu, že otec již několikrát prohlásil, že mě nepotřebuje a ať maminku někam dám - byť je to jeho žena, i to mě naprosto deprimuje jako chování - jsou spolu přes 50 let... - se obávám, že ať mu sdělím diagnozu, řekne že maminku někam umístíme. S tím se jako opatrovník nesmířím. Pokud ji někam dám, tak tam prostě umře s diagnozou a ve stavu v jakém je.. Nikdo se o nemluvícího, ležícího pacienta nebude starat. spolupacienti s ní nebudu udržovat vzhledem k tomu, že nekomunikuje jakýkoli soc. kontakt a v podstatě i personál danného zařízení se o ní rovněž nebude zajímat... Prostě jako opatrovník to nedopustím.. Maminka má právo dož. užívání bytu - bohužel byt byl přepsán na mého nejstaršího bratra a nyní tento byt přechází z družst. vlastnictví do osobní a bratr hned dal byt na omezenou dobu do zástavy bance, aby si jeho dcera mohla vzít hypotéku - ve své podstatě čeká kdy bude moci byt pronajmout nebo prodat.. V rámci toho,že otec funguje tak jak funguje a bratr se chová tak jak se chová, mám silné obavy, že nakonec bude vhod že bude mamka nemocná, protože ta se někam šoupne, tátovi by brách možná koupil menší byt v Brně a tím se vlastně všechno vyřeší a za mamkou se občas dojede táta podívat - možná, a lítat do ústavu každý den budu já, s tím, že chodím do práce. A to už se zblázním úplně. a ne že by to bylo to hlavní, ale nyní samozřejmě máme příspěvek na péči, který dělím mezi sebe, otce, as. služby a mamince z něj ponechávám i tak cca kolem 2 až 3 tis.měsíčně - tzn. nečerpám jej v plné výši, z důchodu si beru pouze úhrady za nákupy zdrav. pomůcek, kosmetiky, časopisů, tzn. za to co jí opravdu kupuji. Nicméně takto veškeré fin. shrábne ústav, bratr ani otec mi na péči nijak přispívat nebudou a já se fakt položím.. Jak to mám celé řešit. Pokud to uvedu u opatrovnického soudu, který bude tento rok znova po třech letech - tzn. stanu se již potřetí opatrovnictví , tak se taky může stát, že uznají, že toto řešit nemohu, určí nám veřejného opatrovníka a bude úplně hotovo... co bych potřebovala vědět je, je nějaká možnost kam bych s maminkou mohla odejít - tzn. kde bych s ní mohla bydlet, v době své nepřítomnosti, kdy budu v práci, nebo budu potřebovat odjet na ten víkend, bych tam mohla mít asistenční služby ( využívám Procare a Hewer)?
tohle není na respitní centra, protože to není pravidelné . denní hospic mi je taky v tomto případě nanic, v domově pro seniory nemohu bydlet já.. Potřebuji nějaké služné azylové bydlení. Nevím zda by třeba Diakonie ( maminka pobývala cca tri měsíce ve Chvalech, ale ti berou přednostně lidi z Prahy 9 a my jsme z Prahy 4 - mají to tam na tři měsíce, sice je tam i jako ala domov, ale když jsem se na něj ptala,s výhledem, že by rodiče třeba s ohledem na zhoršený zdravotní stav museli někam jít - myslela jsem ale oba, nikdy jsem neuvažovala že by šel pouze jeden, to ovšem naráží na přístup otce, který prostě chce být v byte a mamka ať tedy někam jde), tak mi to zamítli.. Vážně nevím co dělat,potřebuji nějaké řešení. Zatíím jsem byla stavu si vše vyřešit sama, ale prostě dva miliony na nový byt nemám... Děkuji Vám velmi pěkně za ochotu a omlouvám se, že je to tak dlouhé. Díky moc. M:

Zkuste se nejdříve dohovořit s místními asistenčními službami a jejich možnostmi. Tošnerová


Život bez bariérFamily Point - místo pro rodinu

Obsah našich stránek je pouze doporučující povahy. Každý případ je třeba hodnotit individuálně, a proto nelze námi uveřejněné názory přejímat bez posouzení konkrétní situace. Vždy se poraďte s ošetřujícím lékařem.


partneři: