Vaše příběhy

Máte zkušenost, ať už pozitivní či negativní, týkající se péče o staršího dlouhodobě nemocného člověka, nebo s problémem související se stářím? Napište svůj příběh o vlastních zkušenostech. Nevíme-li o nich, těžko lze něco v zdravotně sociální oblasti měnit. Lze vložit i foto. V případě, že obsah nebude souviset se zadáním, včetně různých dotazníkových akcí studentů, budou mazány. Do příběhů, případným doporučením autoři webu nezasahují, jedná se vždy o vlastní zkušenost pečujícího. Napsaný příběh než vložíte, si přečtěte, překlepy totiž mohou vést k nesrozumitelnosti  a pak i hodnotný příběh lze těžko uveřejnit.


Úplně jiná zkušenost

29.6.13 | Vojtěška
Mám maminku, kterou miluji. Věk není důležitý, ale osmdesát už jí bylo.

Maminka, stejně jako otec, vysokoškolsky vzdělaná, nás odchovala několik dětí, ale život nás zavál daleko. Když ne zeměpisně daleko, tak způsobem života, kterým jsme se od svých rodičů vzdálily. Je to jak pravěk, když si vzpomenu na intelektuální prostředí u nás doma, ve kterém strávila většinu svého života.

Táta nám zemřel před šesti lety, maminka se o něj starala do poslední chvíle. Až po pohřbu začalo být jasné, že tuhle několikaletou péči její organismus nepřečkal ve zdraví. Nechápu, jak je možné, že jsme si toho nikdo dříve nevšimli. Maminčin organismus odmítl fakt, že náš táta už není, že tu není člověk, se kterým strávila víc, než padesát let, a celé období společného života vymazala. Z bolesti rezignovala a přestala užívat svůj mozek. Alespoň já to tak vnímám. Psychiatr udělal diagnozu demence, léčbu nenavrhl.
Příštích pět let trávila maminka skoro výhradně u své starší dcery na venkově. Tahle moje sestra se upřímně snažila, aby mamince poskytla slušné dožití, ale nakonec už nemohla takto náročnou péči poskytovat. Prostě zkolabovala. Sama není zdráva, bylo toho na ní moc. V té době, což je vloni v létě, už byla naše milovaná maminka dva roky zcela inkontinentní, málo mluvící, sotva nás poznávající, ale pořád se svou obvyklou vahou, devadesáti kil, protože měla dobrou stravu a péči. A v dobré náladě.
Já žiji v zahraničí, léta bojuji s těžkou nemocí, (o které se moje maminka nikdy nedozvěděla). Mívám období, kdy mám tak málo sil, že jsem sotva schopna se postarat sama o sebe.
Péči o maminku jsme vyřešily tak, že jsme jí našly nejlepší domov, s nejdražší péčí, která byla dostupná. Tento soukromý domov pro seniory je v Praze 9, ve Vysočanech. Za pobyt měsíčně, za samostatný pokojík s polohovací postelí, TV a koupelnou společnou pro dva pokoje platíme skoro 27000 Kč měsíčně. Státní příspěvek na péči, tedy dalších cca 8000 Kč si majitel tohoto ústavu nechává navíc. Nemám nervy se s ním dohadovat, moje sestra na maminku státní příspěvek nebrala, protože se jí nezdálo fér, aby jí stát platil za to, že se stará o vlastního rodiče. Jak je vidět, svědomí máme každý jiné.
Roční zkušenost s tímto maminčiným pobytem mohu shrnout do několika vět.
Péče ledabylá, fungující pouze v případě, že osazenstvu někdo neustále šlape na paty. Není divu, lidé jsou špatně placení. Jídlo k nepožití a je ho minimálně, porce jsou směšně malé. Maminka za rok v tomto zařízení zhubla 30 kg, a to jí ještě příbuzenstvo nosí často něco k snědku. Péče záleží jen na člověku, který se o maminku přímo stará, ale zaměstnanci se tak často mění, a pacientů je tolik, že se nedá spolehnout, že bude dostatečná. Kromě toho jí byl v tomto zařízení ukraden zlatý prsten. To ale "určitě vůbec nevadí", protože to majitel nijak neřešil. Spokojil se s předpokladem, že za maminkou chodí rodina a někdo z nich jí mohl tento prsten vzít. (?) Přivlastnění si státního příspěvku na péči nad řádnou platbu za ubytování a péči vysvětlil tím, že jako ústav nebere žádné státní granty a pomoc a bez tohoto příspěvku navíc by mohl celé zařízení zavřít.
Takhle vypadá ta nejlepší péče o milovaného rodiče, která se dá v Česku oficiálně obstarat.
Kromě toho, že s maminkou nemohu být, a že se snažím jí poskytnout to nejlepší, co se dá, vidím, že ani to nejlepší není dostatečně dobré, aby to napodobilo péči, kterou poskytovala své matce moje nemocná sestra.
Maminka je zcela zdravá, kromě Alzheimera nemá žádnou zdravotní potíž a pokud by měla dobré obstarání, určitě by se dožila i stovky.
Tato situace nemá řešení, protože v Česku neexistují dostatečné, možná dokonce jakékoliv kontrolní mechanismy tohoto podnikání a záleží opravdu jen na svědomí poskytovatele jakou péči a jakou stravu svým svěřencům nabídne.
Dobrosrdečné poučení majitelem zařízení o tom, jak probíhá onemocnění Alzheimrem, že člověk zhubne a přestane jíst, není pro mne dostačujícím. Zde, kde žiji se lidé běžně dožívají stovky i s tímto onemocněním, což je pro mne důkazem, že při správné péči život nekončí po osmdesátce. Možná by ale citlivější přístup k takto nemocným lidem měl být standardem.


Prosím čtenáře, kteří mají zkušenosti u svých příbuzných s ústavní péči, aby reagovali na příspěvek, především na neexistenci kontrolních mechanismů, jakou mají zkušenost. Nejen negativní. (T.T.)
Reagovat na tento příspěvek

 

3.7.13 | blanka
Souhlas,plně souhlasím s tím,že péče je nedostatečná.Peníze se berou.ale klientům,jak se dnes pacientům říká,se nikdo nevěnuje.Samozřejmě,že se 2x denně přebalí a nakrmí,ale to jetak asi věechno.Počítá se s tím,že tento klient si nemůže stěžovat,natož se ohradit a požadovat odpovídající péči. Doufám,že se to těmto lidem vrátí i s ůroky,a hlavně ,aby ještě vnímali jak je s nimi zacházeno. Je to pro Vás určitě těžké ,ale věřte ,že peníze nic nespraví.Byla by lepší domácí péče a zaplatit pečovatelku,tak by jste měli kontrolu a přispělo by to i k Vašemu klidu,neboť psychika nejvíc ovlivňuje naše zdraví.Přeji Vám hodně zdraví ,pevné nervy a klid. Blanka

12.7.13 | Mia
Zdravím Vás paní Vojtěško.To co čtu je hrozné,bohužel v našem státě běžné.Jsem zdravotník a vím o čem píši.Není to jen o tom,že jsou malé platy a málo personálu,je to o lidech.Mohu Vám nabídnout pomoc,pokud budete mít zájem kontaktujte mne.Jinak přeji vše dobré.Mia

12.7.13 | Mia
Pro paní Vojtěšku,kontakt:aminaja@seznam.cz

13.7.13 | Pečující
Při čtení Vašeho příběhu mi nedalo, abych nenapsala pár slov. V příspěvkových organizacích kontroly probíhají a věřte, že jsou dostatečně přísné. Dále mě pak zarazila výše příspěvku na péči. Pokud je maminka soběstačná, výše příspěvku je 800 kč, nikoli 8000. Co se péče týká, doporučila bych k nahlédnutí tyhle stránky - osobní a velmi kladná zkušenost - http://www.ddspk.cz/ .

13.7.13 | Pečující
Pro Miu: Při vší úctě, je velký rozdíl mezi prací sanitářky - pečovatelky s praxí u lůžka + domácí péčí a pracujícími se seniory s Alzheimrovou chorobou/demencí. Také bych na Vašem místě určitě svou nabídku ještě zvážila, neboť informace (financování) zde podávané se velmi rozcházejí s tím, co já sama znám a co uvádí i zmiňovaný domov na svých webových stránkách. Tento domov je registrovaným zařízením, tudíž tvrzení o neexistenci kontroly z MPSV na základě oznámení je nesmyslné. http://www.domov-senioru-praha.cz/cenik/

16.10.13 | Mona45
dobry den po přečtzeni tohoto přispěvku mě až zabolelo u srdce a hned jsem zaregistrovala okamžik kdy jste maminku vzaly z jejiho přirozeneho prostředi a neřešily to pečovatelkou poipř.asistentkou do domacnosti což nyni je možne a funguje již nějaky čas,přirozene prostředi a pravidelny kontakt s rodinou působi blahodarně na seniory i pote co zustanou sami bez druheho pohlavi,tato služba nnei draha a pokud mate štěsti na empatickou pečovatelku s dlouho letou zkušenosti mate vyhrano,timto se nechci jako zdravotnicky pracovnik nabizet ale pouze Vas informovat o teto možnosti jsem odborna pečovatelka a asistentka pro hendikepovane s parxi se seniory v domacim prostředi postiženymi hendikepem a demenci a za ty roky co tuto praci vykonavam což je vice jak 20 let již mam bohate zkušenosti....zvažte zda by tato možnost nebyla i pro Vas,zdravot.zařizeni domovy a soc.zařizeni nejsou schopni dat klientovi vše jak rodina a domov....

26.10.13 | niklausová
máte pravdu . Starám se sama o ležící maminku ,slepá , alzheimer , po mrtvici, nehybná , již 4 roky. Z mého okolí a přátel dali svou maminku do zařízení , a tam každá do půl roku zemřela na nedostatek jídla , pití , dekubitů . a je jedno , jestli je to zařízení soukromé , nebo státní . mám co dělat celý den a je v praxi nemožné , aby jedna sestra na deset pacientů v osmihodinové pracovní době stihla obstarat aspoŇ to základní , ještě musí vypisovat byrokrat. papírování. Tam je to jen o byznisu, jeden umře přijde další ....Ma maminka je moc hodná , tichá , potřebovala bych někdy na týden vystřídat ,někam odjet , 4 roky jsem nonstop. Měla jsem tu 2 dny pečovatelku, nedala ji najíst, že prý nechtěla . Maminka ale nemluví. Bála se , aby se neudusila . Tak to potáhnu dál , do zařízen í ji na smrt nedám.

24.1.14 | Anděla
Trochu se mi nezdá reakce na Vysočany. Domov znám a půlka pokojů je se samostatnou koupelnou a půlka je rozdělená - 3 pokoje a jedna koupelna. Žádná koupelna není spojená se 2 pokoji.

6.8.17 |
Dobrý den Vojtěško,musím reagovat na Váš příběh.V tomto domově jsem pracovala a vše jsem řekla řediteli i na schůzi,,Nikoho z rodiny bych tam nedala hlídat ani na hodinu.To že pečovatelé raději kouří a nebo si povídají,místo toho aby se věnovalo klientům je známé.To že rehabilitační nedělají svojí práci he také známo.Nebo,že z chodící osoby udělají raději ležáka,ať mají méně práce,také pro ně běžné.O hygieně,starostlivosti,o pitném režimu atd.nemluvě.Strava,tak tu bych nedala ani bezdomovci.Ředitel po mě chtěl,zda jsem ochotná tohle vše před zaměstnanci říct,tak jsem učinila a dostala výpověď.Klientům i rodinám to bylo strašně líto,že jejich prý naděje,,tak jsem byla od klientů oslovována"dostala výpověď,ale tak to většinou bývá.Nejlepší výmluva byla,když jsem se ptala,,jak je možné že jsou lidi poškrabaní,když mě s drápy jako kočka se to nepovedlo?"tak odpověď,,mají papírovou kůží a já bych měla dodržovat jako ostatní úpravu nehtů"raději řešit něco jiného,než problémy.Nebo tam opakovaně pečovatelce spadl některý klient,to že se to smete pod stůl,dokud se nenajde někdo loajální a neudělá bordel aby dotyčný/dotyčná byla odvezena do nemocnice a to třeba až po týdnu kde se zjistí zlomeniny!!Celou dobu tam klient trpí bolestma,nedostatek pitného režimu atd.HNUS byla jsem ráda,že jdu pryč,jelikož kdybych tam zůstala znamená to,že to podporuji.Paní mi říkala,jak skočí z okna jen aby měla už klid.Je to tak depresivní prostředí,klienti chodí jednou za čas pryč,,byla jsem tam cca 3.mě.a šlo se jen do zoo a málo lidí.Opakovaně jsem za lidi orodovala,prosila vedení,že můžeme pro klienti dělat ples,kuchyňské zázemí,někteří si chtějí vařit atd.Některé rádi háčkují,pleto atd.tvořit třeba do kojeneckého ústavu plést bačkůrky atd.lidi se budou cítit potřební a plnohodnotný,pomůže jím to.Vše se smetlo a řeší hlouposti.Ten humus pod postelema,které jsem údajně drhla jen já,že najdu zaschlé výkaly na druhé straně madrace a to není vše,až tam lidi ztrácí chuť k životu.Chci s tím do televize,slibila jsem to těm zlatíčkům.Oni si to za to vše zaslouží.Vsichni jsou vysušení,ale krémy tam mají,jediný kdo místo kouření a drbaní je mazal,opět já.Je to tam PŘEDRAŽENÝ HNUS.Je toho tolik co by se tu k tomuto domu dalo napsat,ale důstojné dožití tam opravdu klienti nemají.Za ty prachy se bojí říct i svůj názor,nebo o něco poprosit?To už vůbec ne,jelikož se na ně řve.A nejlepší bylo,když mi bylo řečeno,že si mě nepamatují.Zase omyl všichni věděli kdo přišel a vždy to bylo znát na obětí,puse,pohlazení atd.Je to o lidech a já třeba nemám kurz pečovatele,ale dělala jsem to srdcem po zkušenosti z rodiny.Život je škola a ten mě od mých babiček a dědouška naučil,jak s láskou pečovat o naše rodiče,prarodiče atd.To a ještě horší je má zkušenost s tímto domovem.Budu ráda o napsání vaší zkušenosti s tímto domovem pro televizi.Děkuji a držím všem palce.

6.8.17 |
Dobrý den Vojtěško,musím reagovat na Váš příběh.V tomto domově jsem pracovala a vše jsem řekla řediteli i na schůzi,,Nikoho z rodiny bych tam nedala hlídat ani na hodinu.To že pečovatelé raději kouří a nebo si povídají,místo toho aby se věnovalo klientům je známé.To že rehabilitační nedělají svojí práci he také známo.Nebo,že z chodící osoby udělají raději ležáka,ať mají méně práce,také pro ně běžné.O hygieně,starostlivosti,o pitném režimu atd.nemluvě.Strava,tak tu bych nedala ani bezdomovci.Ředitel po mě chtěl,zda jsem ochotná tohle vše před zaměstnanci říct,tak jsem učinila a dostala výpověď.Klientům i rodinám to bylo strašně líto,že jejich prý naděje,,tak jsem byla od klientů oslovována"dostala výpověď,ale tak to většinou bývá.Nejlepší výmluva byla,když jsem se ptala,,jak je možné že jsou lidi poškrabaní,když mě s drápy jako kočka se to nepovedlo?"tak odpověď,,mají papírovou kůží a já bych měla dodržovat jako ostatní úpravu nehtů"raději řešit něco jiného,než problémy.Nebo tam opakovaně pečovatelce spadl některý klient,to že se to smete pod stůl,dokud se nenajde někdo loajální a neudělá bordel aby dotyčný/dotyčná byla odvezena do nemocnice a to třeba až po týdnu kde se zjistí zlomeniny!!Celou dobu tam klient trpí bolestma,nedostatek pitného režimu atd.HNUS byla jsem ráda,že jdu pryč,jelikož kdybych tam zůstala znamená to,že to podporuji.Paní mi říkala,jak skočí z okna jen aby měla už klid.Je to tak depresivní prostředí,klienti chodí jednou za čas pryč,,byla jsem tam cca 3.mě.a šlo se jen do zoo a málo lidí.Opakovaně jsem za lidi orodovala,prosila vedení,že můžeme pro klienti dělat ples,kuchyňské zázemí,někteří si chtějí vařit atd.Některé rádi háčkují,pleto atd.tvořit třeba do kojeneckého ústavu plést bačkůrky atd.lidi se budou cítit potřební a plnohodnotný,pomůže jím to.Vše se smetlo a řeší hlouposti.Ten humus pod postelema,které jsem údajně drhla jen já,že najdu zaschlé výkaly na druhé straně madrace a to není vše,až tam lidi ztrácí chuť k životu.Chci s tím do televize,slibila jsem to těm zlatíčkům.Oni si to za to vše zaslouží.Vsichni jsou vysušení,ale krémy tam mají,jediný kdo místo kouření a drbaní je mazal,opět já.Je to tam PŘEDRAŽENÝ HNUS.Je toho tolik co by se tu k tomuto domu dalo napsat,ale důstojné dožití tam opravdu klienti nemají.Za ty prachy se bojí říct i svůj názor,nebo o něco poprosit?To už vůbec ne,jelikož se na ně řve.A nejlepší bylo,když mi bylo řečeno,že si mě nepamatují.Zase omyl všichni věděli kdo přišel a vždy to bylo znát na obětí,puse,pohlazení atd.Je to o lidech a já třeba nemám kurz pečovatele,ale dělala jsem to srdcem po zkušenosti z rodiny.Život je škola a ten mě od mých babiček a dědouška naučil,jak s láskou pečovat o naše rodiče,prarodiče atd.To a ještě horší je má zkušenost s tímto domovem.Budu ráda o napsání vaší zkušenosti s tímto domovem pro televizi.Děkuji a držím všem palce.

6.8.17 |
Dobrý den Vojtěško,musím reagovat na Váš příběh.V tomto domově jsem pracovala a vše jsem řekla řediteli i na schůzi,,Nikoho z rodiny bych tam nedala hlídat ani na hodinu.To že pečovatelé raději kouří a nebo si povídají,místo toho aby se věnovalo klientům je známé.To že rehabilitační nedělají svojí práci he také známo.Nebo,že z chodící osoby udělají raději ležáka,ať mají méně práce,také pro ně běžné.O hygieně,starostlivosti,o pitném režimu atd.nemluvě.Strava,tak tu bych nedala ani bezdomovci.Ředitel po mě chtěl,zda jsem ochotná tohle vše před zaměstnanci říct,tak jsem učinila a dostala výpověď.Klientům i rodinám to bylo strašně líto,že jejich prý naděje,,tak jsem byla od klientů oslovována"dostala výpověď,ale tak to většinou bývá.Nejlepší výmluva byla,když jsem se ptala,,jak je možné že jsou lidi poškrabaní,když mě s drápy jako kočka se to nepovedlo?"tak odpověď,,mají papírovou kůží a já bych měla dodržovat jako ostatní úpravu nehtů"raději řešit něco jiného,než problémy.Nebo tam opakovaně pečovatelce spadl některý klient,to že se to smete pod stůl,dokud se nenajde někdo loajální a neudělá bordel aby dotyčný/dotyčná byla odvezena do nemocnice a to třeba až po týdnu kde se zjistí zlomeniny!!Celou dobu tam klient trpí bolestma,nedostatek pitného režimu atd.HNUS byla jsem ráda,že jdu pryč,jelikož kdybych tam zůstala znamená to,že to podporuji.Paní mi říkala,jak skočí z okna jen aby měla už klid.Je to tak depresivní prostředí,klienti chodí jednou za čas pryč,,byla jsem tam cca 3.mě.a šlo se jen do zoo a málo lidí.Opakovaně jsem za lidi orodovala,prosila vedení,že můžeme pro klienti dělat ples,kuchyňské zázemí,někteří si chtějí vařit atd.Některé rádi háčkují,pleto atd.tvořit třeba do kojeneckého ústavu plést bačkůrky atd.lidi se budou cítit potřební a plnohodnotný,pomůže jím to.Vše se smetlo a řeší hlouposti.Ten humus pod postelema,které jsem údajně drhla jen já,že najdu zaschlé výkaly na druhé straně madrace a to není vše,až tam lidi ztrácí chuť k životu.Chci s tím do televize,slibila jsem to těm zlatíčkům.Oni si to za to vše zaslouží.Vsichni jsou vysušení,ale krémy tam mají,jediný kdo místo kouření a drbaní je mazal,opět já.Je to tam PŘEDRAŽENÝ HNUS.Je toho tolik co by se tu k tomuto domu dalo napsat,ale důstojné dožití tam opravdu klienti nemají.Za ty prachy se bojí říct i svůj názor,nebo o něco poprosit?To už vůbec ne,jelikož se na ně řve.A nejlepší bylo,když mi bylo řečeno,že si mě nepamatují.Zase omyl všichni věděli kdo přišel a vždy to bylo znát na obětí,puse,pohlazení atd.Je to o lidech a já třeba nemám kurz pečovatele,ale dělala jsem to srdcem po zkušenosti z rodiny.Život je škola a ten mě od mých babiček a dědouška naučil,jak s láskou pečovat o naše rodiče,prarodiče atd.To a ještě horší je má zkušenost s tímto domovem.Budu ráda o napsání vaší zkušenosti s tímto domovem pro televizi.Děkuji a držím všem palce.

19.12.17 | M.P.
Zrejmě zde kde obrovský bysnis 4 lužlokové pokoje a vysoká cena jsou toho důkazem fluktuace zaměstnanců dokazuje jen že majitel nechce platit slýbené osobní ohodnocení já bych tam ubytovala svého příbuzného jen za trest to že je něco drahé neznamená že je kvalitní obvlaště u peče o lidi

 
Život bez bariérFamily Point - místo pro rodinu

Obsah našich stránek je pouze doporučující povahy. Každý případ je třeba hodnotit individuálně, a proto nelze námi uveřejněné názory přejímat bez posouzení konkrétní situace. Vždy se poraďte s ošetřujícím lékařem.


partneři: