Vaše příběhy

Máte zkušenost, ať už pozitivní či negativní, týkající se péče o staršího dlouhodobě nemocného člověka, nebo s problémem související se stářím? Napište svůj příběh o vlastních zkušenostech. Nevíme-li o nich, těžko lze něco v zdravotně sociální oblasti měnit. Lze vložit i foto. V případě, že obsah nebude souviset se zadáním, včetně různých dotazníkových akcí studentů, budou mazány. Do příběhů, případným doporučením autoři webu nezasahují, jedná se vždy o vlastní zkušenost pečujícího. Napsaný příběh než vložíte, si přečtěte, překlepy totiž mohou vést k nesrozumitelnosti  a pak i hodnotný příběh lze těžko uveřejnit.


Proč není uzákoněná eutanazie ?

21.6.16 | Daniela
Příběhy které zde čtu, u mne vyvolávají stále intenzívnější pocit naprosté beznaděje. Člověk, který si říká pán tvorstva neumí zařídit, aby staří lidé, často neschopní základních úkonů, pomočující a kálející do plen, neschopní úsudku, plně či částečně dementní měli právo na to, co často dopřáváme svým pejskům či kočičkám žijícím s námi ve společné domácnost : právo na důstojnou smrt ! Představa že jednou skončím dementní, ochrnutá, neschopná se sama o sebe postarat, ležící ve vlastní moči a výkalech je pro mne nepřijatelná. Asi budu ve starším věku uvažovat o tom, jestli se radši nezabít v předstihu, dříve než mě něco takového potká a nebudu již třeba pro pokročilou demenci tento čin spáchat. Jen nevím, jakým způsobem to udělat, protože si neumím představit způsob sebevraždy při kterém člověk netrpí, napadá mě snad jedině se zastřelit, ale získat střelnou zbraň není úplně jednoduché. Nemáte prosím někdo nějaký nápad, jak nejlépe ukončit svůj život, pokud začnu cítit že se konec aktivního života blíží, prostě jak se co nejpříjemněji zabít ? Budu vděčná za každou rozumnou radu. Nepíšu tento příspěvek v žádném afektu ani duševní poruše ale po důkladné rozumové úvaze, protože z toho co tady čtu je mi fakt zle.
Reagovat na tento příspěvek

 

26.6.16 | lanka
Provokace či spomynutí smyslů? Když člověk pročítá tento příspěvek,tak neví,co si o něm myslet.Buď jste milá ženo velmi zoufalá,a nebo nemocná,anebo máte málo práce a starostí o jiné,že můžete přemýšlet o takovém konci Vašeho života.Život je dar,kterého bychom si měli vážit,a věřtemi,že ti,kteří se potýkají se závažnou nemocí byx nechtěli končit svůj život,takovým způsobem,jak jej jednou chcete ukončit Vy.Potřebujete odbornou pomoc,neboť je zřejmé,že Vy sama si nepomůžete. Zajímejte se o jiné,dívejte se jak je v přírodě krásně,a nebojte se žít.Situace ve světě ani u nás není lehá.ale život vždy stojí za to žít,byť by se tozdálo nesmyslné.Přeji Vám dobrého přítele(třeba toho kočičího či psího)plnou náruč pozitivného myšlení,hodně zdraví,štěstí a ostatní příjde samo.Lanka

29.6.16 | Daniela
Pro paní Lanku : nevím, co je na mém příspěvku na pominutého. Vážit si života můžeme, jen pokud jsme zdraví, netrpíme bolestmi, dekubity, nejsme dementní a neschopní se o sebe postarat. Stačí se podívat do některého zařízení LDN. Připadá Vám snad, že život, kteří tam lidé stojí za to žít a že jsou takto spokojení ? Dle Vašeho názoru je asi pro daného člověka příjemné nemoci se hýbat bez cizí pomoci, sám se najíst, být krmen sondou do žaludku, močit do plen či pytlíku cévkou. Lze předpokládat, že každý kdo nezemře náhle na infarkt, ve spánku či nějakou tragickou událostí, takto dopadne. Dopadla takto i moje tchýně, můj otec (umíral na metastáze). Mimo mi připadáte spíš Vy. Můj názor se týkal spíš toho, že mi připadá humánnější aby lidé měli možnost se rozhodnout, že jejich smrt bude bezbolestná , prostě usnou injekcí z rukou lékaře a že nebudou muset snášet takový hrozný konec. To je tak nepochopitelné ?

4.7.16 | lanka
paní Danielo,odpověď máte v příspěvku paní Ivany,není ,co dodat,Lanka

2.8.16 | Anna
paní Danielo, v mnohém s Vámi souhlasím. Jediný problém je v tom, že dokud by člověk ,, měl na to" fyzicky si život vzít tak to neudělá a v momentě kdy si uvědomí , že ,, je na konci cesty" ve většině případů nemá sil fyzických (a mnohdy ani psychických). Byla jsem svědkem , kdyy totéž prohlašoval klient s ALS (mimochodem VŠ kapacita ve svém oboru) několik týdnů před smrtí už si ani vlas spadlý mu do oka nebyl schopen sundat ( natož uknčit svůj život jakkoliv) Řekla bych, že to ,, kdy nám ta svíčka dohoří" nikdo z nás přesně neví a vědět nebude i když byl nevím jak bohatý či vzdělaný a v tom je ta jediná spravedlnost které se říká stáří a nezbývá než ho prožít někdo důstojně jiný v LDN.

 
Život bez bariérFamily Point - místo pro rodinu

Obsah našich stránek je pouze doporučující povahy. Každý případ je třeba hodnotit individuálně, a proto nelze námi uveřejněné názory přejímat bez posouzení konkrétní situace. Vždy se poraďte s ošetřujícím lékařem.


partneři: