Vaše příběhy

Máte zkušenost, ať už pozitivní či negativní, týkající se péče o staršího dlouhodobě nemocného člověka, nebo s problémem související se stářím? Napište svůj příběh o vlastních zkušenostech. Nevíme-li o nich, těžko lze něco v zdravotně sociální oblasti měnit. Lze vložit i foto. V případě, že obsah nebude souviset se zadáním, včetně různých dotazníkových akcí studentů, budou mazány. Do příběhů, případným doporučením autoři webu nezasahují, jedná se vždy o vlastní zkušenost pečujícího. Napsaný příběh než vložíte, si přečtěte, překlepy totiž mohou vést k nesrozumitelnosti  a pak i hodnotný příběh lze těžko uveřejnit.


Bez názvu

10.2.15 | Anna
Já bych své zkušenosti chtěla vyprávět, nikoliv psát.Péčí o rodiče - trvala 12 let, jsem se dostala na absolutně jinou životní kolej. Nikdy bych nechtěla, aby moje děti prožívaly totéž, co já.Zakládán si sice na tom, že ani jeden z mých rodičů nebyl v žádném ůstavním zařízení, ale vím také a především já sama, jak mne to poznamenalo.
Reagovat na tento příspěvek

 

12.2.15 | Marta
Jak já Vám rozumím. Starám se už skoro 5 let o manžela,sekla jsem s prací, potřebuje 24hod. dohled a obstarání ve všem.Krmení,mytí a vše okolo. Můj život je jen péče a péče 24hod.nevím jak toto vydržím ještě douho. Na psychice je to znát moc,ale ústav nepřichází v úvahu.Smekám....12 let to už je dlouhá doba. Ale věřte že se nám to někdy třeba zúročí.

16.2.15 | Vanda
Dobrý den, i já plně chápu, o čem mluvíte. Jsem totiž v podobné situaci, starám se o manžela (60)upoutaného díky RS na lůžko. Dennodenní péče o něj mě velmi vyčerpává jak fyzicky, tak psychicky. Chápu, že je již ze své situace nešťastný a nespokojený, a díky tomu je nepříjemný, hrubý a agresivní nejen na mě, ale i na ostatní členy rodiny, kteří s námi nebydlí a přijíždějí občas. Ale zrovna tak si pokládám otázku, jak dlouho to ještě vydržím. Navíc to vše narušuje vztahy v rodině. Nyní jsem ale již rozhodnutá využívat služeb pečovatelských služeb, i když to manžel stále odmítá. Čas ubíhá i tak rychle a co má člověk ze života. S manželem jsem se nadřela dokud ještě mohl z lůžka a mám z toho nyní zdravotní problémy. Vím to já, vidí to i ostatní blízcí a přátelé. Pečovat doma, není vždy to nejlepší řešení, zvlášť pokud žijete sami dva a není se s kým alespoň na pár hodin vystřídat. Ale s umístěním do jakéhokoli zařízení musí pacient souhlasit.

17.2.15 | Jarka
Prožila jsem si podobnou zkušenost, do toho ještě péče o malé dítě a dospívajícího syna. Mám pocit jako bych svůj život zahodila a vůbec nežila, mrzí mne to a proto od dětí chci, až budu potřebovat péči ať to nedělají na úkor svého života.

2.3.15 | Natalie
Je to opravdu vyčerpávající. 12 let máme nemocnou maminku, Alzheimer, přestože máme soukromé pečovatele, těch 12 let nervů a péče ze mě udělalo labilního člověka. Ano je to maminka, ale jsem ve svých 50ti vyčerpaná a bez prostředků. Tohle ne, svým dětem ne.

5.3.15 | Helena
Konečně má někdo odvahu napsat upřímně, co taková péče obnáší. Velmi mě baví argument, který často čtu i na těchto stránkách. "Máte přece příspěvek na péči." Ano, máme, 8 000, i když maminka potřebuje 24hodinovou péči. Pečovatelské služby si běžně účtují 100-120 korun za hodinu, takže příspěvek nepokryje ani celou pracovní dobu, natož abyste si mohli dovolit pečovatele ještě o víkendu nebo v noci, když se chcete vyspat. A nevím, jak se ta ztracená léta zúročí. Věřícím možná na onom světě, ale nám ateistům, co bychom chtěli trochu žít ještě tady na zemi? Práce navíc mi tolik nevadí, ale ztráta svobody je hrozná.

22.10.15 | Daniela
Vím, že mě většina lidí odsoudí, ale já se o svou matku, přestože jí mám ráda, rozhodně nechci starat sama u sebe doma pokud bude nesoběstačná. Vím, že je to sobecké, ale ztrátu svobody spojenou s péčí o jinou osobu bych neunesla bez toho aniž bych začala tuto osobu nenávidět a být na ní v důsledku toho zlá. Jenom z představy, že bych se měla třeba jen 8 hodin denně starat ( a to nemluvím o 24 hod starání) je mi zle. Asi bych se těšila na to až dotyčný zemře a budu mít od péče pokoj. Za svůj postoj se nestydím, nemám absolutně pečovatelské vlohy. Na ústavním zařízení nevidím nic špatného, chyba není v tom, že je to ústav, ale v tom, že stát peníze, které by měl vynakládat na podporu těchto zařízení a jejich zaměstnanců vynakládá na přebujelý úřednický aparát, takže na potřebnější věci nezbydou finance.

 
Život bez bariérFamily Point - místo pro rodinu

Obsah našich stránek je pouze doporučující povahy. Každý případ je třeba hodnotit individuálně, a proto nelze námi uveřejněné názory přejímat bez posouzení konkrétní situace. Vždy se poraďte s ošetřujícím lékařem.


partneři: